Pro ŘSD tři. Pro zastupitele DC jen dvě varianty přivaděče. Proč?

Aktuální varianty dálničního přivaděče:

  1. Chrochvická – v roce 2008 vyhodnocena jako NEAKCEPTOVATELNÁ pro příliš velký vliv na životní prostředí a veřejné zdraví, současným vedením města doporučovaná
  2. Pastýřská – od 2013 v projednávání, opakovaně nesouhlasí zastupitelé města
  3. Zelená –  studií proveditelnosti 2015 hodnocena jako realizovatelná, v procesu EIA vyhodnocena jako nejvíce příznivá
  4. Labe – pro ŘSD „záložní“ varianta, kdy nyní probíhá proces zmenšování evropsky chráněného území, tak aby s tímto nebyla v konfliktu zde

Jak se nyní dále rozhoduje?

ŘSD si dne 02.09.2019 najalo firmu, která pomůže se zadáním veřejné zakázky ke geologickému posouzení varianty 1. Chrochvická 2. Pastýřská 3. Zelená  smlouva (samotná zakázka geologického posouzení zatím nebyla zadána)

Avšak zároveň zastupitelé Děčína budou ve čtvrtek 21.11.2019  od 10.00 hod  rozhodovat jakým směrem se bude dále ubírat územní plán města. Rozhodovat budou mezi variantou Chrochvická a variantou Pastýřská. Rozhodovat budou, protože zastupitelstvo na sebe převzalo úkol krajského územního plánu a doposud nevyjednalo „odmítnutí úkolu“. Pokud by úkol zůstal na územním plánu kraje (což je běžný postup) mohlo by se rozhodovat mezi třemi variantami.

 

„Opípání“ Děčína

Zastupitelé Děčína budou 21.11.2019 rozhodovat, která z variant dálničního přivaděče se má projednat v Územním plánu.

Problém je v tom, že jim byly ukázány zkreslené, či nepravdivé argumenty, tak aby jejich rozhodování bylo rychlé a „bezproblémové“. Argumentům, které by přinášely i jiný pohled na věc nebyl dán prostor. 

  1. Materiál dálničního přivaděče je v kompetenci projednání Krajského úřadu. Jeho dobrovolné projednání nejprve v ÚP DC má řadu úskalí a limitů, které při projednání v krajském územním plánu (tzv. ZUR) nejsou. Proto ÚP řeší pouze varianty z roku 2013, ačkoliv nyní existují v mnoha ohledech příznivější varianty. Varianta Zelená a varianta podél Labe. (Tyto další dvě jsou nyní projednávané v procesu EIA  a v procesu úpravy EVL).
  2. Zastupitelům nebyly poskytnuty materiály srovnávající podstatné kritéria např. počet zasažených obyvatel, vzhled rychlostní silnice v jednotlivých částech města.
  3. Zastupitelům je předkládána nepravda, když na str. 39 neveřejné zprávy Odůvodnění ÚP je uváděno, že varianta Chrochvická byla zamítnuta v úseku Krásný Studenec – Modrá. Skutečnost je taková, že 31.července 2008 Ministerstvo ŽP pod čj.: 55948/ENV/2008 vydalo stanovisko, že varianta Chrochvická je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví NEPŘIJATELNÁ v km 0,0 – 9,8                                                             
  4. Geologie území je územním plánu zlehčována a zcela chybně hodnocena. A to dokonce tak, že je v rozporu s legislativou a stanovisky odborných orgánů. Je uváděno, že navrhované liniové stavby „jsou v kontaktu se sesuvnými územími“ přitom realita je taková, že liniové stavby jsou umísťovány do aktivních sesuvných území, tedy do území zcela nevhodných k umisťování liniových dopravních staveb. Kdy řešení tohoto problému se dle ÚP odsouvá až na fázi realizaci staveb, což je však v příkrém rozporu s odbornou literaturou a legislativou např. Ústav práva a státu: Zodpovědné plánování: Území a sesuvy zde (str. 30: „Problém střetu území náchylného k sesouvání jako limitu využití území se záměrem je třeba řešit na úrovni, v níž lze ještě ovlivnit podobu záměru, a nikoli odkazovat k řešení v následných (budoucích) fázích rozhodovacího procesu.“)
    Lze zmínit Metodický pokyn MŽP uveřejněný v Věstníku 02/2015 str. 103 zde, který nebyl respektován a dle kterého nebyl záměr hodnocen. Dále pak AV ČR Sesuvy podceňované nebezpečí zde, ani přiměřeně nebyla metodika MD pro přípravu, realizaci a sledování liniových dopravních staveb ve vztahu k riziku svahových deformací včetně řešení mimořádných událostí zde (zejména str. 42 a dále – Územní plánování), nebyly vyžádáno ani zhodnocení problému ČGS dle metodik Výzkum a hodnocení rizik svahových nestabilit v liniích hlavních plánovaných dopravních koridorů metodika zde a zde.
    A to i přes to, že problematičnost místa je známa ze zprávy ČGS zde a tato i zpracovala různé mapy problémových míst projektu např. zde

 

**************************************************************************************************

Podrobněji:

Územní plánování je obor lidské činnosti, kterému málokdo rozumí. Zvláště v České republice, kde zákony  jsou nepřehledné a celý proces je víceméně neveřejný.

Hodně zjednodušeně to funguje tak, že se sebere „balík požadavků“ od lidí a institucí. Vedení města zadá obecnou poptávku a vybere nejlevnější firmu, která se zaváže územní plán vytvořit. V případě Děčína to bylo dne 01.10.2013 se spol. Atelier T-plan s.r.o, Na Šachtě 9, Praha.

Když je vše „namalováno“, pak je územní plán předložen k posouzení v tzv. procesu SEA v našem případě jiné spolčenosti z Prahy. Toto posouzení má na starost Krajský úřad a je také neveřejné. Na základě tohoto posouzení pak krajský úřad sdělí své stanovisko.

Protože územní plán Děčína byl zadán variantně, s dvěma  dálničními přivaděči, variantou Chrochvickou a Pastýřskou, musí dojít k rozhodnutí, jaká z variant má být závěrečně projednána.

Aby zastupitelé dostali informace, jak se mají rozhodnout, byl pro ně za částku 58.322,-Kč zajištěn dvouhodinový seminář. Na seminář však nebyl pozván architekt města. A odborné veřejnosti nebyla účast dovolena.

21.11.2019 v ranních hodinách proběhne jednání zastupitelstva na kterém budou zastupitelé hlasovat o nabízených variantách územního plánu.

Toto je zákonný způsob přípravy územního plánu, který je samotnými pracovníky charakterizován jako „zkostnatělý“. Moderně uvažující města v průběhu přípravy územního plánu aktivně komunikují s občany. Dělají ankety, besedy, ptají se jich. Jednoduše to lze ukázat na příkladu zahrádkářských kolonií. – Děčín je město v sevřených údolí a nemá tak dostatek prostoru pro výstavbu rodinných domů. Uvažuje tedy, že některé zahrádkářské kolonie využije pro stavbu rodinných domů. Z tohoto důvodu již několik let nejsou pozemky zahrádkářských kolonií prodávány. –  Bez veřejné debaty se dopředu nedozvíme, jaká zahrádkářská kolonie může být zrušena, bez otevřené debaty ani zpracovatel územního plánu nemůže tušit, zda by nebyl naopak zájem o zřízení nějakých dalších zahrádek, popř. kde.  Obdobná situace se tak týká výstavby továren, autostrád atd.  – Bez hlubších debat, bude územní plán otevřen k připomínkování, jen na krátkou dobu k jeho závěru přípravy a úředníci nebudou mít prostor ke koncepčním úpravám. Za takových okolností nemůže být kvalita nového územního plánu Děčína valná.

Zvolený postup má i další problém.   Obě společnosti z Prahy, které připravují či posuzují Územní plán Děčín, při vědomí, že jejich práce je skryta, jsou motivovány vyhovět zejména zadavateli.  Lze to dokladovat na skutečnosti, že varianta Chrochvická je od začátku označována jako „preferovaná“. Z toho se odvíjí, jaké používají jazykové prostředky, jak argumentují. Jakým argumentům dávají prostor, a které pouze letmo zmíní. Málokoho by bavilo číst všechny připomínky, tak za všechny jen dvě:

  • Každý si může dohledat, že varianta dálničního přivaděče Chrochvická, byla jako nepřijatelná posouzena Ministerstvem životního prostředí. Taková věc není zpracovatelem posuzovatelem zmíněna vůbec a zpracovatelem jen jednou, ale chybně. Místo správné informace, že zamítavé stanovisko bylo pro tuto variantu v celém úseku Chrochvice – Modrá je chybně uveden úsek kratší Krásný Studenec – Modrá.
  • Zjevná je i snaha popřít geologické problémy.  U varianty Chrochvické je popisováno, že je v dotyku s potenciálními sesuvy. Situace je však výrazně jiná. Varianta prochází v délce více než 3 km aktivními sesuvnými územími. Konkrétně v Chrochvicích se jedná o aktivní sesuv, který je součástí největšího sesuvného území v ČR! Při hodnocení tohoto aspektu nebylo postupováno v souladu s žádnými metodikami, ani doporučeními. Metodika MŽP uveřejněnou ve věstníku 02/2015 zmiňuje třístupňové hodnocení, které však nebylo použito. Zohledněna nebyl metodický pokyn MD. Byly ignorovány doporučení hodnocení problematiky v územním plánování, jenž publikovala Akademie věd České republiky a dokonce i opomíjeny metodiky garanta oboru České geologické služby to přesto, že tato státní organizace, právě pro tuto stavbu vydala předběžné geologické ohodnocení a přehlednou mapu problémů.

 

Shrnutí:  Ve čtvrtek od 10.00 hodin (v čas, který je pro účast pracujících občanů nepříznivý) budou zastupitelé hlasovat a výběru varianty, která bude dále zpracovávána v územním plánu. Při vyjednávání s KÚÚK by bylo možné zvolit i jinou variantu dálničního přivaděče, pro občany či přírodu příznivější. Takový postup by však byl náročný pro vyjednávací schopnosti a aktivitu. Místo toho byl zvolen postup s draze poskytnutými jednostrannými, neúplnými argumenty.  Pouze jazykovými prostředky snaží „zamaskovat“ tristní stav nabízeného řešení.

Varianta Chrochvická je v materiálech pro zastupitele označována jako „nejvhodnější“  – srovnej tabulku vyhodnocení variant EIA – varianta Zelená zeleně,  Chrochvická je zobrazena modře a varianta Pastýřská červeně.

Nepřesné informace jsou tak podkladem k rozhodování zastupitelů, kdy v následujících krocích bude právě na toto hlasování odkazováno.

MHD DC zlepšení dostupnosti ul. Na Vyhlídce, Bynov a zachování jakosti jinde

Dne 09. 10. 2019 proběhlo jednání mezi vedením města Děčín, vedením dopravního podniku města Děčín a občany, kterým by se dosavadními návrhy úpravy linek MHD snížila jakost služby veřejné dopravy.

Jednání skončilo smířlivým závěrem, že vedení města zadá  dopravnímu podniku úkol, aby vypracovalo alternativy možného řešení dopravní dostupnosti MHD ul. Na Vyhlídce Bynov tak, aby se co nejvíce rozvinul jejich komfort. Zejména bude prověřena možnost návaznosti nové linky ul. Na Vyhlídce na centrum města. Zároveň nově navrhovaná řešení mají zachovat jakost služby v ostatních čtvrtích.

–  držme palce, ať profesionálové z DPmD najdou přívětivé řešení pro všechny –

Materiály k jednání:

„Neúplné“ materiály k MHD DC pro zastupitele a občany 26.09.

Ve čtvrtek 26.09.2019 proběhne jednání Zastupitelstva města Děčín, kdy ve čtvrtém bloku se bude projednávat bot týkající se  MHD Děčín, např. zřízení některých nových linek (a z toho vyplývajícího omezení jiných). Předkládané materiály  zde pro zastupitele a občany  nejsou  úplné.  Čtenář se z nich například nedozví, že tento bod budí značné kontroverze.

Proti záměru omezit dostupnost městské hromadné dopravy vznikla petice, která byla již dne 04.09.2019 se čtrnácti archy podpisů doručena na Magistrát města Děčín. Zatím však ze strany vedení města, bez odezvy.

Z předkládaného materiálu, tak nevyplývá, že se může jednat o problematický bod, jehož schválení může negativně ovlivnit život části obyvatel. Proto autorky petice požádaly DF o její zveřejnění formou „otevřeného dopisu“.

 

Stát připravuje rozšíření silnice Ústí nad Labem – Děčín na 2+1, 2+2

Jak jsme nedávno zmínili zde, tak nejhorší dopravní spojení mezi dvěma krajskými městy v ČR je mezi Libercem a Ústí nad Labem.  Kdy úsek silnice mezi Ústí nad Labem a Děčínem  bude nutné v budoucnu zásadněji rekonstruovat. Velké množství mostků a propustí je na hraně životnosti. Zároveň silnice patří mezi „silnice smrti“ a nejsou zde ani dodrženy hygienické hlukové limity, tzv. stará hluková zátěž.

Příležitostí je, že oprava může obsahovat kvalitativní zlepšení situace na uspořádání  silnice v jednom směru střídavě dva pruhy a v druhém jeden tzv. 2+1 (u Povrlů dokonce 2+2). Toto uspořádání bylo vyhodnoceno jako proveditelné ve studii dálničního přivaděče k Děčínu zde.

 

V některých místech by však silnice musela být rozšířena. Někdy směrem ke svahu, jindy ve směru k řece Labi.  Rozšíření k Labi naráží na fakt, že podél řeky bylo vyhlášeno chráněné evropské území tzv. EVL Porta Bohemica. Bude tak nutný souhlas ochránců přírody s tímto rozšířením silnice.

Ministerstvo dopravy chce situaci zjednodušit a chráněné území Porta Bohemica zúžit, tak aby rozšíření silnice se snáze realizovalo. A proto dne 26.07.2019 vzneslo požadavek k MŽP na zúžení chráněného území a tento požadavek charakterizovalo jako zásadní /nejvyšší stupeň priority/ viz. zde  popř. na webu vlády zde.

Jinak i okolnosti tohoto podání nejsou nezajímavé.  Ministerstvo dopravy tento požadavek vzneslo do procesu, kde České republice hrozí jednorázová pokuta 50 mil. Kč a denní pokuta 250 tis. Kč.  Ale popořádku. Stát chce vybudovat jezy u Přelouče a v Děčíně, avšak zavázal se i chránit cennou přírodu. Stát tedy přijal „vychytralé“ řešení a lokalitu u Přelouče, ani tu u Děčína nevyhlásil a čekal, zda si toho EU všimne. Všimla. A tak stát vyhlásil chráněnou lokalitu u Děčína a nazval ji Porta Bohemica. Opomněl však vyhlásit ochranu některým druhům, které by byly jezem dotčeny nejvíce.  Evropská unie si však i tohoto všimla a tak stát „na rychlo“, pod hrozbou sankce doplňuje to k čemu se dříve zavázal (tisková zpráva MŽP zde, veškeré materiály ke stažení z webu HK zde).

Vše jsou procesy, které jsou na počátku a mohou ještě „různě dopadnout“. Zajímavé na tom je však informace, že jde o první oficiální dokument Ministerstva dopravy, který rozšíření silnice mezi Ústí nad Labem a Děčínem připravuje.

Nová silnice I/13 Děčín – Liberec. Kdy, jak a opravdu?

V České republice je nejhorší silniční spojení mezi dvěma krajskými městy u nás. A to mezi Ústí nad Labem a Libercem.  Nejproblematičtější místo tohoto silničního spojení se nachází kousek za Děčínem. Zde středem několika obcí vede klikatá a různě stoupající silnice první třídy č. 13.  Proto vyvstal záměr, tuto silnici přeložit do nové trasy – postavit novou silnici.

Návrh nové silnice byl prosazen v roce 2003, kdy stát využil dosluhujícího mírného
zákona a nechal tuto novou silnici posoudit z hlediska životního prostředí tzv. EIA. Koridor silnice vložit do Územního plánu kraje tzv. ZUR. Tato přeložka dostala název „Manušická spojka“ a vede od Děčína, severně kolem Benešova nad Ploučnicí k obci Manušice, kde se napojuje na plánovanou novou silnici spojující Nový Bor a Dolní Libchavou (připravovanou přeložku silnice I/9, tzv. obchvat České Lípy).

Zdálo by se, že je situace vyřešená, avšak není tomu tak. V této stopě je velké množství výrazných problémů. Například z orientačního geologického průzkumu zde, který byl vytvořen roku 1998 vyplývá, že právě  úsek silnice mezi Děčínem a Benešovem nad Ploučnicí je veden sedmi sesuvnými  územími. Ty  tvoří prakticky souvislý sesuvný celek, kterému by se při plánování stavby mělo vyhnout. V některých úsecích jsou navíc plánované zářezy hloubky až 14 m či naopak náspy až 15 m vysoké.

V roce 2014 tak byla prověřována další možnost. Zda lépe nevyužít připravovanou Folknářskou spojku (obchvat ul. Kamenická, Děčín) a dále pak nepokračovat přeložkou a obchvaty Markvartic směrem k Manušicím. Studie však tuto variantu vedení trasy vyhodnotila sice jako levnější, avšak jako delší a tedy méně ekonomicky výhodnou pro vozidla, stát. – studie zde

Schéma homogenních úseků S3a.dgn

V roce 2015 pak proběhla studie tzv. Dopravního modelu Českolipska. Tedy o kolik se kde změní zatížení silnic při realizaci různých liniových staveb na Českolipsku zde.

Další zásadní problém „Manušické spojky“ je přírodní rozmanitost. Tato silnice má vést Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, na okraji evropsky významných (chráněných) lokalit, na „dohled“ od NP České Švýcarsko.  Proto v roce 2016 došlo k vyhodnocení ekologických střetů „Manušické spojky“ tzv. „od stolu“ zde  a v roce 2017 byl zpracován biologický terénní průzkum zde. Ten potvrdil (i proti jiným plánovaným silnicím) výjimečnou rozmanitost zdejší přírody. Stavbou má být zasaženo např.  27 rostlin a 25 druhů obratlovců zařazených do červené knihy ohrožených druhů.  Dále i velké množství chráněných motýlů a brouků.

Na začátku roku 2019 pak byly zpracovány dvě souhrnné studie k „Manušické spojkce“ mapa a to pro úsek Děčín – Benešov nad Ploučnicí zde a úsek Benešov nad Ploučnicí – Manušice zde. Pro první část trasy  Děčín – Benešov nad Ploučnicí studie navrhuje ještě dodatečné zmapování rizikových sesuvných lokalit a úpravu trasy. Pro část Benešov nad Ploučnicí – Manušice pak navrhuje vyčkat výsledku nového procesu EIA.  Neboť dřívější posouzení vlivu na životní prostředí, dle mírnějšího zákona, již pozbylo platnosti.

18.07.2019 byla za částku 1,6 mil. Kč uzavřena smlouva na zpracovatele nového projednání vlivu stavby na životní prostředí tzv. EIA zde. Toto projednání musí být započato  do 20.12.2019.  Pokud by vše šlo podle plánu, pak by byla nová silnice stála 3,5 mld. a byla uvedena do provozu za 14 let. V roce 2033.

Naše shrnutí:  Propojit dvě sousední krajská města lepší silnicí je správný záměr. Ten však naráží na řadu problémů, které se mohou ukázat jako určující.  Předně je otázkou zda je možné v době, kdy dochází k překotnému vymírání druhů rostlin a živočichů negativně ovlivnit více než 60 těch nejohroženějších  a to právě v území, které bylo vymezeno pro jejich ochranu. Dále zda návrh trasování, který vychází převážně pouze z rešerší dostupných geologických poznatků, bez provedení potřebných průzkumných vrtů, může být vůbec realizován. (Jedna geologická zpráva navrhuje změnu trasy, druhá hodnotí trasu jako mírně rizikovou a závěrečná zpráva navrhuje další průzkum. – Bohužel však k určení rizikovosti nebyla ani použita metodika České geologické služby, k rizikovosti a nákladnosti liniových staveb v sesuvných území. zde) Konečně samotnou stavbu v úseku Benešov nad Ploučnicí – Manušice nelze etapizovat a i mj. proto má samotná výstavba trvat 5 let.

Na jeden stavební záměr je těch problémů více než dost. Kdy jen stěží si lze přestavit, že se žádná další komplikace ještě nepřibyde a jistě bude mít stát vždy zásobu méně kontroverzních projektů vhodných k realizaci.

ps. veškeré studie je možné stáhnout zde a doplněk zde a metodika ČGS zde

 

Přivaděč 2019

Po vrácení dokumentace EIA KÚÚK (posouzení vlivu variant na složky ŽP) bylo ŘSD zvažováno u jakých variant bude proveden předběžný geologický průzkum. Tedy zda některá z variant nebude z ekonomických důvodů posuzování vyřazena.

Nyní bylo rozhodnuto o provedení předběžného geologického průzkumu pro všechny 3 posuzované varianty přeložky (Zelená, Chrochvická, Pastýřská), včetně hydrogeologického posouzení tak, aby mohy být v rámci přepracované dokumentace vyhodnoceny a porovnány jednotlivé varianty mezi sebou i z tohoto hlediska. Aktuálně je připravováno zadání pro výběr zpracovatele projektu průzkumu. Na základě projektu, který definuje samotný rozsah a provedení průzkumu, následně proběhne výběrové řízení na zpracovatele samotného průzkumu.

ŘSD by rádo tento proces stihlo do roka a půl. Limitem je však termín únor 2022, kdy dosavadní proces posouzení variant na ŽP by pozbyl platnosti.

Zamítnutý jez Děčín. (2x dopis z EU)

Každá větší stavba v EU, USA a dalších vyspělých i rozvojových zemích musí projít procesem posouzení vlivu na životního prostředí tzv. EIA.  Tímto procesem musí projít i záměr výstavby jezu v Děčíně, zvláště pak, pokud záměr má být realizován v evropsky významné a tedy chráněné lokalitě, jako jsou Labské pískovce.

Příznivci výstavby přesvědčili vládu, která konstatovala, že větším zájmem státu je výstavba jezu. Příroda musí ustoupit. Nepříznivé vlivy výstavby se budou kompenzovat v jiných částech země. Vláda nařídila Národnímu parku České Švýcarsko, aby určil místa, kde kompenzace se budou realizovat.

NP oslovil všechny významné univerzity v ČR. Ty se však shodly, že porušení přírody nelze v ČR jinde kompenzovat. Labe je jediná nespoutaná větší řeka v naší zemi. Studie ke stažení:  zde

Ministr životního prostředí Richard Brabec a premiér Andrej Babiš pak oslovili komisaře (ekvivalent ministra) životního prostředí, námořní záležitosti a rybolovu Karmenu Vellu i předsedu Evropské komise (ekvivalent premiéra) Jean Claude Junckera s tím, zda nemohou být kompenzace nepříznivých vlivů stavby na životní prostředí realizovány v jiném státě.

Karmenu Vella odpověděl, že se již vyjádřil pan Juncker a že doporučuje dokončit vyhlášení všech evropsky významných lokalit: vyjádření zde

Jan Claude Juncker sdělil, že to možné není, doporučil hledat kompenzace na území  našho státu a také vybídl dokončit vyhlášení všech evropsky významných lokalit: vyjádření zde

V tuto chvíli existují v zásadě dvě možnosti. První je nechat proběhnout proces EIA a v případě velmi pravděpodobného zamítavého stanoviska napadnout erudici posudků, které tvrdí že nepříznivé vlivy výstavby jezu není možné v ČR kompenzovat. Ale vzhledem k tomu, že by žalobu muselo podat jedno ministerstvo vůči druhému a u soudu doložit, že všechny univerzity v ČR se mýlily, je tento postup velmi málo pravděpodobný.  Druhou možností je rozvíjet v ČR převážně osobní lodní dopravu. Toto zadání již Ředitelství vodních cest začalo rozpracovávat.

Sesuv půdy v Děčíně vyhnal obyvatele z domu a ohrožuje variantu přivaděče

V pátekt 05.04.2019 v ul. Hraniční, Děčíně – Popovicích došlo k sesuvu půdy. Pravděpodobně při výkopových pracích pro základy domu se aktivoval dílčí sesuv. Přitom byla porušena silnice do Krásného Studence a popraskal dům nad silnicí. Konkrétně byla poškozena jeho podlaha, nosná zeď i překlady.
Obyvatelé dostali na jeden den zákaz  vstupu do obydlí. Okamžitými stabilizačními opatřeními se pohyby podloží prozatím podařilo zastavit.  Nyní je vypracováván plán stabilizace území.

 celkový pohledPrasklina 2x šířky mince

Již v roce 1914 území údolí Chrochvického potoka postihl mohutný sesuv. 

A v roce 1932 byl realizován projekt částečné sanace svahu zde

Avšak po úbočí svahu je v současnosti plánována jedna z možných tras dálničního přivaděče Děčín. Tato trasa má procházet deseti sesuvnými územími totožnými jako na D8 viz. zde (což je dle našeho názoru utopistická vize, ale o tom podrobněji, až jindy)

Projekty k hlasování Děčín 2019

Děčín se i v roce 2019 zapojil do tzv. Participačního rozpočtu. Občané tak mohli  sami navrhnout konkrétní vylepšení města. V červnu dojde k hlasování (lze udělit kladné i záporné hlasy) a nejúspěšnější návrhy pak spolu s navrhovatelem realizuje samotné město. Každý z návrhů tak může obdržet až 500 tis. Kč, kdy na celý projekt je vyčleněna částka 5 mil. Kč.

 Všechny projekty:    zde

 

Děčínské fórum pak tento rok podalo návrh Děčínského koláče – více o něm se dozvíte v reportáži Českého rozhlasu (po kliknutí na fotku)