Novostavba silnice Česká Lípa – Nový Bor má problém a s tím i „děčínský odvaděč“

Silnice I/9 vede od D8 u Prahy přes Mělník k Rumburku. V části mezi Českou Lípou a Novým Borem je záměr přeložit silnici do nové stopy. Kdy právě do takto upravené přeložky má u malinkaté vesnice Manušice ústit jiný záměr a to přeložka silnice I/13 vedoucí z Děčína na východ (tzv. Manušická spojka).

Protože ale plánovaná přeložka silnice I/9 naruší místa výskytu asi 50 chráněných živočichů a rostlin požádalo ŘSD o udělení výjimky z jejich ochrany. – Část zamýšlené přeložky vede přes území CHKO a část mimo toto území. Proto je nutný souhlas Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (CHKO) i Krajského úřadu Libereckého kraje.

Obě tyto instituce na „svých územích“ vydaly zamítavé stanovisko s přeložkou, neboť nebyla dostatečně odůvodněna potřebnost vést silnici v nové stopě. Tedy že nová silnice je důležitější než ochrana 50 kriticky, či silně ohrožených druhů živočichů a rostlin. Například nejsou přesvědčivé argumenty ohledně plánovaných intenzit dopravy, kdy po dostavbě dálnice D8 a D10 jezdí na I/9 (a bude jezdit) méně vozidel než dříve. Dále se současná silnice dotýká obydlené zástavby méně než ta plánovaná (např. paradoxně plánová má vyšší míru protihlukových stěn), současně nehodovost na silnici I/9 je na nízké úrovni a vhodnými opatřeními by šla ještě snížit. Zamýšlené úspory času řidičů jsou minimální atd. – Kdy v žádosti tak nebylo doloženo, že by převážil zájem zájem společnosti ohledně výstavby, nad ochranu ohrožené přírody.

Všechny podrobné argumenty si můžete přečíst sami v rozhodnutí: AOPK zde a KÚLK zde

Jistě ŘSD podá proti oběma rozhodnutím stížnost, popřípadě shromáždí nové argumenty. Poslední možností je pak respektování přírody ze strany státu a její rozmanitosti v cenných lokalitách. To by však zde zapříčinilo nutnost revize záměrů,  jak přeložky silnice Česká Lípa – Nový Bor, tak jistě i Děčín – Manušice. / Demokracie je o zvažování, tak uvidíme jaké argumenty se ukáží pro naši společnost jako podstatnější. My Vás o vývoji budeme nadále informovat jak na webu tak i na fcb DF zde.

Obchvat Ústí nad Labem 2022? „CENTRUM“ nebo „STŘEKOV“ Záleží na Děčínu.

Vedení města Ústí nad Labem již v roce 2020 podalo podnět na ministerstvo dopravy k zpracování  silničního obchvatu města. Studie byla zadána zde.  ŘSD určilo, že obchvat má navazovat na možné rozšíření silnice I/62 na uspořádání 2+1 resp. 2+2, tak aby mohlo být vylepšeno celé dopravní spojení s Libercem. (Proto v pokladových materiálech byla i studie, která dokládá realizovatelnost tohoto rozšíření zde.)

Mezitím se potvrdilo, že zastávka vysokorychlostní železnice (VRT) má být v centru Ústí nad Labem s tím, že ministerstvo dopravy preferuje povrchovou variantu vedení trati. A je připraveno zadat projektování zastávky. Započetí projektování však zastupitelstvo města  Ústí nad Labem v únoru 2022 odmítlo zde s tím, že je třeba se ještě zamyslet nad podpovrchovou variantou železnice, zároveň železniční dopravu navázat s silničním obchvatem a zajistit komfortní přestupy na MHD.

A nyní v 04/2022 ŘSD uvolnilo studii silničního obchvatu Ústí nad Labem. V této studii jsou naznačeny dvě plnohodnotné možnosti – tunel Centrum a – tunel Střekov a pak u obou zkrácené verze (bez části Neštěmice). Poslední možnost je jen drobná úprava křižovatek. Pro dokreslení vám níže předkládáme obě plnohodnotné varianty.

Zároveň však studie hodnotí i ekonomičnost těchto městských obchvatů a přiznává, že ekonomicky nevychází. Efektivita by se výrazně zlepšila, pokud by se ušetřily peníze na dálničním přivaděči Děčín, který je zrovna nyní projednáván z hlediska vlivu na přírodu. Již nyní je ale jasné, že je jen velmi, velmi obtížně realizovatelný (verdikt EIA bude nejpozději létě). V takovém případě by se ušetřilo cca 6 mld. Kč. Avšak i tak by efektivita tunelů v ÚL byla na hraně. (Musel by se patrně použít  postup -„fígl“- jako v Bílině. Tam efektivita čtyřproudých tunelů centrem také nevycházela. Proto ŘSD započetlo vícero navazujících staveb a spočítalo efektivitu dohromady v tzv. „tahové ekonomice“.)

Co z této situace vyplývá. 1) bylo by dobré, pokud by vedení města Ústí nad Labem, či některý ze spolků v ÚL, zorganizoval veřejné představení této studie. My v DC jsme podobné představení studie učinili. Zájem veřejnosti byl ohromný zde  2) Dále by bylo přínosné, aby se politické reprezentace měst Ústí nad Labem a Děčína dohodly, zda je či není toto řešení dopravy pro ně akceptovatelné. A spolu vyslaly jasný signál ústředním orgánům kraje a státu.

 

celkový pohled    (pro zvětšení klikni )

 

varianta Centrum část a)

varianta Centrum část b)

varianta Střekov část a)

varianta Střekov b)

Úterý 5.4.2022 rozhodne o PŘIVADĚČI – můžete být u toho

V úterý 05.04.2022 od 15.00 hodin na KD Střelnice, ul. Labská 691/23, Děčín (!!!ZMĚNA na poslední chvíli, očekává se více lidíbude projednáván výběr varianty Dálničního přivaděče Děčín.  Nejprve se v krátkosti představí všechny varianty záměru, pak postoje dotčených organizací a dále každý z občanů bude moci vyslovit svůj názor.
Následně do dvou měsíců krajský úřad vydá stanovisko, zda popř. která varianta dálničního přivaděče  bude moci být realizována. Pokud úřad nějakou z variant zamítne, je to její konec.

Do března mohl každý na krajský úřad předat své připomínky v písemné podobě. Nyní bude možnost připomínky sdělit ústně.
A jak dopadly ty písemné? Některé jsme sehnali. Můžete si je prostudovat zde  ps. K tomu přidáváme komentář, že už v předložení záměru ŘSD se píše, že varianty jsou na hraně únosnosti a některé doručené připomínky jsou velmi závažné vůči všem variantám. Z toho lze usoudit, že mohou být všechny varianty dálničního přivaděče zamítnuty, nebo projde jen nějaká, s velmi přísnými podmínkami její realizace. Jasněji bude do dvou měsíců od projednání, jak krajský úřad rozhodne. 

Připomínky jsme zajistili od těchto subjektů:

  • AOPK České Středohoří
  • NP České Švýcarsko
  • Děčínské fórum
  • Sdružení Chrochvice
  • Sdružení Jílové
  • Sdružení Letná
  • Sdružení Horní Oldřichov
  • Sdružení Pankrácká společnost
  • Sdružení Děti země
  • MM Ústí nad Labem
  • MM Děčín
  • Obec Jílové
  • Obec Malšovice
  • Obec Libouchec

Pozvánka:

Námitky k hodnocení přivaděče v EIA 2022

Do středy 09.03.2022  (stačí podání na poště) je možné  zaslat vyjádření k výběru některé z variant dálničního přivaděče.  Je možné se vyjádřit k variantě Pastýřské, Chrochvické a Zelené, popř. zmínit možnost využití silnice podél Labe (tato možnost je v dokumentaci uvedena, není však posuzována).

Veškeré materiály k prostudování jsou zde, ale je to soubor několik stovek, možná tisíců stran.

Proto jsme pro vás připravili souhrn na Korespondenčním lístku.

Naše připomínky v odkazu

Pomůžete s výběrem smysluplné varianty ?

ps. Výběr varianty v procesu EIA je závazný. A jen pokud by bylo vybráno více variant, tak investor si může zvolit, kterou realizuje.

 

Nepleťte to! Chrochvická je dopravně neúčinná a Děčínu nepomůže. Odvede málo dopravy z Teplické, Bynova.

Současný náměstek dopravy v Děčíně si vytkl cíl prosadit variantu Chrochvickou a to přes to, že již v roce 2008 byla na Ministerstvu životního prostředí vyhodnocena jako NEPŘIJATELNÁ pro příliš velký vliv na životní prostředí a obyvatelstvo (zde).

Poslední dobou uveřejňuje nepřesné informace s cílem vyvolat dojem, že je vše rozhodnuto. Zároveň však některé jemu známé informace zamlčuje. Například sám učinil 29. 09. 2021 zápis jednání, ze kterého vyplývá, že odpovědný pracovník najatý ŘSD nejlépe hodnotí variantu Zelenou. Předpokládá její úspěch a připouští, že zbylé dvě varianty Pastýřská a Chrochvická mohou být (znovu) vyhodnoceny jako nepřijatelné a současně navrhuje posoudit variantu na Ústí nad Labem.

Toto se však od pana náměstka nikdo nedozví. Naopak jako hlavní argument pro prosazení varianty Chrochvické sděluje:  „Jako jediná reálně proveditelná se ve všech ohledech jeví Chrochvická varianta. Pro ni hovoří i objem odvedené dopravy z komunikace po Teplické ulici, kdy by varianta Malšovická odvedla jen 35 % dopravní zátěže, varianta Chrochvická naopak až 70 % dopravy.“

To však je nepravda.  V procesu vyhodnocování variant byly specializovaným softwarem spol. Valbek učiněny kvalifikované dopravní prognózy pro roky 2030 a 2050.  Skutečnost je zcela opačná. Právě u varianty Chrochvické bylo konstatováno, že pokud by tato byla postavena, tak takřka veškerá doprava zůstane na průtahu městem Děčín v ulici Teplická, neboť nikdo nebude stoupat a klesat do kopců, většina řidičů pragmaticky vybere cestu údolím Jílovského potoka v Děčíně.  

Jsou tedy dvě možnosti. Buď pan náměstek se v přínosech a slabinách jednotlivých variant ne zcela orientuje, anebo úmyslně uvádí nepravdu.  Oboje je špatná zpráva pro Děčín.

 

Titulek výpočtu dopravní prognózy

výpočty intenzit dopravy u jednotlivých variant

Sudetská dálnice do Děčína? NE. Dálnice měla Labe překonat o 40 km jižněji

Jednou z nejčastějších mystifikací používaných některými politiky k prosazení jimi preferovaných variant dopravního napojení Děčína  je tvrzení, že toto spojení má něco  společného s tzv. Sudetskou dálnicí, jejíž výstavba začala v roce 1939. – V posluchači má  tato informace asi vyvolat pocit nekonečnosti, zmaru, naléhavosti a možná i přesvědčení, že když to chtěli „ti precizní Němci“, tak je to jasné.  – Opak je však pravdou. „I Hitler se zdejším morfologickým podmínkám raději vyhnul.

Krátce po zabrání zdejšího území byla v rámci propagandy zahájena nepřipravená výstavba tzv. Sudetské dálnice, která měla vést mj. od Chebu do hlavního správního města regionu Liberce. Ale tato dálnice nikdy nebyla plánována v okolí Děčína. Labe měla překonávat o celých 40 km jižněji, tedy v místech Porty Bohemicy u Lovosic. Pro dálnici u Děčína není vhodná krajina a ani tak silný dopravní proud. Nebyl dříve, a je třeba si realisticky přiznat, že není ani nyní  viz. zpráva o vypuštění slova „kapacitní“ u zvažovaného napojení Děčína k dálnici D8 (psali jsme zde).  Do budoucna tedy můžeme počítat se zlepšením dopravy, ale přiměřeným okolnostem.

/ps. v některým z příštích příspěvků si ukážeme další argumentační faul, který je používán, např. v oficiálních materiálech MM DC k novému Územnímu plánu.  Podkladový materiál u varianty „Kozí dráha“ přiznává, že byla zamítnuta MŽP, ale  a u varianty „Chrochvická“ je zamítnutí vyhotovené pod 55948/ENV/2008 zamlčováno. Naopak se zpracovatel slovním spojením snaží vyvolat dojem, že proces již zdárně proběhl../

Ale zpět k Sudetské dálnici.  Shromáždili jsme pro Vás několik běžně nedostupných materiálů, českého i zahraničních historiků. Obrázek, zda Sudetská dálnice měla vést přes Děčín a proč je tedy tato zmiňována ve spojení s Děčínem si udělejte sami.

Mapa zpracovaná historikem Ivo Vondrovským:

Pojednání Ivo Vondrovského o Sudetské dálnici – celý text po rozkliknutí obrázku:

Pojednání německých historiků o Sudetské dálnici – celý text po rozkliknutí obrázku:  .

Přivaděč a celostátní územní plán v r. 2021

Pokud se někdo zeptá, jak to vypadá s přivaděčem, lze velmi těžko dát jednoduchou odpověď. Neboť tato stavba prochází různými procesy zvažování. Každý z těchto procesů má své zákonitosti.

V tuto chvíli je asi nejdůležitější připravovaný geologický posudek, který byl zadán ŘSD k procesu EIA za částku cca  23 mil.  Posudek má být vytvořen po zhodnocení četných vrtů k variantě Pastýřské, Chrochvické i Zelené.  (Doposud nebyl zpracován. – podrobněji jsme psali zde a mfDnes)

Další projednávání přivaděče probíhá i v procesu územního plánování. A to ve všech třech stupních.  V městském, krajském i celostátním.  Celostátní územní plánování se  nazývá „Politika územního rozvoje ČR“ a zrovna nyní probíhá její čtvrtá aktualizace. Připomínkovat lze ji lze do 15. února 2021  zde

A jaké změny se připravují?

  • silnice (přivaděč) není již označována jako kapacitní
  • přibyla podmínka „Minimalizování zásahů do CHKO Labské pískovce a CHKO České Středohoří.

a zároveň se propisuje i v rozvojové ose Ústí nad Labem – Děčín

O pruh širší a bezpečnější silnice Ústí-Děčín? …. „politici netlačí, tak zatím jen velmi pomalu“

Další smrtelná nehoda na silnici silnici I/62 Ústí nad Labem – Děčín vyvolala otázku bezpečnosti této komunikace. Silnice je široká a vcelku přehledná ale přesto, nebo možná právě proto, zde dochází k velkému počtu vážných dopravních nehod.

V roce 2013 byla silnice studií spol. Sudop „Možnosti aplikace uspořádání 2+1 na silnice I. třídy v ČR“ vyhodnocena z hlediska nehodovosti a zatíženosti  jako vhodná k rozšíření a úpravám (krátký ale důležitý, vysvětlující článek zde / celá studie zde).

Na tuto studii navázala studie spol. AF-CITYPLAN, kde toto rozšíření podrobněji posoudila. Se závěrem, že silnice I třídy Ústí nad Labem  z hlediska šířkových a ostatních parametrů může být rozšířena na střídavé uspořádání 2+1 a za Povrly dokonce na uspořádání pruhů 2+2.  Tato úprava je i v detailech proveditelná.

Od té doby na věci došlo jen k malým posunům.  Ministerstvo dopravy ke konci roku 2019 vzneslo k Ministerstvu životního prostředí požadavek na úpravu chráněného území, aby koridor pro silnici mohl být v budoucnu upraven – viz. zde.

V roce 2020 pak ŘSD na podnět města Ústí nad Labem nechalo zpracovat posudek zkvalitnění dopravy v intravilánu města v tomto směru (o tom příště – sledujte DF:). / KÚÚK nechal naprojektovat úpravu křižovatky „Pod Větruší“, tak aby byl dvoupruh z ul. Žižkova k nábřeží Labe ve směru na Děčín viz. zde.

Nelze nezmínit, že celkovým novým uspořádáním by mohla být napravena Stará hluková zátěž (zvýšená hlučnost silnice), při které trpí místní obyvatelé a jenž se od roku 2009 nedaří projekt snížení obtěžování obyvatel výrazně posunout (jedna z část posudku zde). Zároveň v je v tomto úseku šest mostů v 5.stupni  – špatném a dva dokonce na stupni 6. nejhorším, kdy lze mosty ještě provozovat – ve velmi špatné stavu. K výrazným opravám této komunikace tak bude muset v blízké době tak jako tak dojít – viz. mapa stavu mostů zde 

Přejeme tedy řidičům i obyvatelům, aby místní politici přestali sledovat vzdušné zámky projektů za desítky miliard korun a pomohli posunout prověřený projet, který je prověřený a relativně levný. 

 

 

Krajský úřad poskytne raději osobní údaje všech svých zaměstnanců, než informace k efektivitě

Krajský úřad ÚK na jaře roku 2018 nechal vypracovat posouzení své efektivity externí firmou (smlouva zde). Daňové poplatníky posuzování vyšlo na více než 2,2 mil. Kč.  Ačkoliv tuto zprávu, tedy personální udit má úřad již od září 2018 k dispozici, doposud ji nezveřejnil. A jejímu zveřejnění brání.

Audit totiž nedopadl dobře. Dle kusých zpráv z tisku audit kritizuje kraj třeba za nefunkční strategické řízení, neefektivní vnitřní správu, nevyužívání informačních technologií či nevytíženost zaměstnanců. Krajský úřad byl srovnáván s několika dalšími, všechny úřady však dopadly lépe. Šlo o Moravskoslezský,  Jihomoravský kraj a kraj Vysočina (viz. MF Dnes)

Personální audit ani po dvou letech nebyl opozičním, ale ani všem koaličním politikům doposud poskytnut. My za veřejnost se pokoušíme o zpřístupnění auditu již půl roku pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím, ale bezvýsledně.  Funguje to tak, že kraj přístup ke zprávě zamítne, Ministerstvo vnitra pak zamítnutí zruší s tím, že argumenty pro zamítnutí jsou liché. Ale kraj znovu žádost zamítne a znovu se stejnými argumenty. Takto stále dokola, několikrát za sebou. KÚÚK dokonce přes opakované výzvy neposkytne audit ani Ministerstvu vnitra k posouzení. Strach ze zveřejnění je opravdu asi velký.

Aby Krajský úřad ÚK podpořil svou argumentaci, nechal ke zveřejnění auditu vyjádřit všechny své zaměstnance. Otázkou je, zda vůbec audit zaměstnanci četli a zda tedy vědí k čemu se vyjadřovali, ale přesto někteří byli pro zveřejnění, většina proti. Tímto vyjádřením se zaměstnanci kraje stali účastníky řízení a do spisu byla založena jejich osobní data včetně jejich adres trvalého bydliště a data narození. / Pokud tedy chcete znám data všech 500 úředníků, požádejte si také o audit. Pro Krajský úřad je asi důležitější tajit informace ke své efektivitě, nefunkčnosti procesů, než diskrétnost k zaměstnancům ukázka účastníků řízení zde /námi anonymizováno/.

Snad nové vedení vzešlé z voleb, ať bude jakékoliv („staré či nové“) najde odvahu k vykročení z úpadku. Kraj jako celek se propadá v naprosté většině kritérií. Přiznání limitů a otevřenost úřadu jako takového může být dobrý začátek. Ať se daří!  Dobrý výběr všem. A nezapomeňte jít k volbám 2. nebo 3 října 2020.

Informace z přednášky o vztahu geologie a plánované silnice z Děčína k D8

11.02.2020 proběhla v Městské knihovně Děčín přednáška ing. Petra Kycla, vedoucího Odboru aplikované geologie České geologické služby, na téma Děčínský přivaděč.

Pan Kycl potvrdil, že z mj. z hlediska geologie se jedná o neproblémovější připravovanou stavbu. Území Jílovského a Chrochvického potoka je pro liniovou stavbu v rámci ČR jedno z nejvíce rizikových.

V tuto chvíli je finalizováno zadání první fáze předběžného geologického průzkumu. Časový plán:

• 11. února sestaven projekt geologických prací – 1. etapa předběžného IGP všech dostupných variant

• 29. února vypořádání připomínek ČGS (oponent prací)

• Březen – duben 2020 soutěžení firmy/firem, která bude průzkum realizovat

• červen 2020 (optimisticky) – zahájení průzkumu

• červen 2021 (nejzazší termín) – předávání výsledků zpracovatelům EIA

• leden 2022 – dopracovaná nová EIA

V sále zazněla i informace, že hydrogeologický průzkum by měl být minimálně tříletý, tak aby se dostatečně ověřilo chování spodní vody. Množství průsaků, zaklesávání apod. Bohužel vzhledem k termínům v procesu EIA bylo od tohoto upuštěno. A monitoring bude jen roční.

Po roce budou doplněny informace do procesu EIA a dojde k vybrání jedné ze tří nyní zvažovaných variant. Pokud se však ukáže, že geologie by extrémně prodražila zamýšlenou stavbu, je možné i upuštění od dalšího plánování přivaděče v těchto stopách. Vše bude na zvážení investora, tedy ŘSD resp. MD.


Průzkum bude rozdělen do 5ti samostatných částí a bude obsahovat cca 100 průzkumných vrtů, které budou realizovány ve známých sesuvech, poblíž stávajících cest.  Více v 
prezentaci : zde