Stát připravuje rozšíření silnice Ústí nad Labem – Děčín na 2+1, 2+2

Jak jsme nedávno zmínili zde, tak nejhorší dopravní spojení mezi dvěma krajskými městy v ČR je mezi Libercem a Ústí nad Labem.  Kdy úsek silnice mezi Ústí nad Labem a Děčínem  bude nutné v budoucnu zásadněji rekonstruovat. Velké množství mostků a propustí je na hraně životnosti. Zároveň silnice patří mezi „silnice smrti“ a nejsou zde ani dodrženy hygienické hlukové limity, tzv. stará hluková zátěž.

Příležitostí je, že oprava může obsahovat kvalitativní zlepšení situace na uspořádání  silnice v jednom směru střídavě dva pruhy a v druhém jeden tzv. 2+1 (u Povrlů dokonce 2+2). Toto uspořádání bylo vyhodnoceno jako proveditelné ve studii dálničního přivaděče k Děčínu zde.

 

V některých místech by však silnice musela být rozšířena. Někdy směrem ke svahu, jindy ve směru k řece Labi.  Rozšíření k Labi naráží na fakt, že podél řeky bylo vyhlášeno chráněné evropské území tzv. EVL Porta Bohemica. Bude tak nutný souhlas ochránců přírody s tímto rozšířením silnice.

Ministerstvo dopravy chce situaci zjednodušit a chráněné území Porta Bohemica zúžit, tak aby rozšíření silnice se snáze realizovalo. A proto dne 26.07.2019 vzneslo požadavek k MŽP na zúžení chráněného území a tento požadavek charakterizovalo jako zásadní /nejvyšší stupeň priority/ viz. zde  popř. na webu vlády zde.

Jinak i okolnosti tohoto podání nejsou nezajímavé.  Ministerstvo dopravy tento požadavek vzneslo do procesu, kde České republice hrozí jednorázová pokuta 50 mil. Kč a denní pokuta 250 tis. Kč.  Ale popořádku. Stát chce vybudovat jezy u Přelouče a v Děčíně, avšak zavázal se i chránit cennou přírodu. Stát tedy přijal „vychytralé“ řešení a lokalitu u Přelouče, ani tu u Děčína nevyhlásil a čekal, zda si toho EU všimne. Všimla. A tak stát vyhlásil chráněnou lokalitu u Děčína a nazval ji Porta Bohemica. Opomněl však vyhlásit ochranu některým druhům, které by byly jezem dotčeny nejvíce.  Evropská unie si však i tohoto všimla a tak stát „na rychlo“, pod hrozbou sankce doplňuje to k čemu se dříve zavázal (tisková zpráva MŽP zde, veškeré materiály ke stažení z webu HK zde).

Vše jsou procesy, které jsou na počátku a mohou ještě „různě dopadnout“. Zajímavé na tom je však informace, že jde o první oficiální dokument Ministerstva dopravy, který rozšíření silnice mezi Ústí nad Labem a Děčínem připravuje.

Nová silnice I/13 Děčín – Liberec. Kdy, jak a opravdu?

V České republice je nejhorší silniční spojení mezi dvěma krajskými městy u nás. A to mezi Ústí nad Labem a Libercem.  Nejproblematičtější místo tohoto silničního spojení se nachází kousek za Děčínem. Zde středem několika obcí vede klikatá a různě stoupající silnice první třídy č. 13.  Proto vyvstal záměr, tuto silnici přeložit do nové trasy – postavit novou silnici.

Návrh nové silnice byl prosazen v roce 2003, kdy stát využil dosluhujícího mírného
zákona a nechal tuto novou silnici posoudit z hlediska životního prostředí tzv. EIA. Koridor silnice vložit do Územního plánu kraje tzv. ZUR. Tato přeložka dostala název „Manušická spojka“ a vede od Děčína, severně kolem Benešova nad Ploučnicí k obci Manušice, kde se napojuje na plánovanou novou silnici spojující Nový Bor a Dolní Libchavou (připravovanou přeložku silnice I/9, tzv. obchvat České Lípy).

Zdálo by se, že je situace vyřešená, avšak není tomu tak. V této stopě je velké množství výrazných problémů. Například z orientačního geologického průzkumu zde, který byl vytvořen roku 1998 vyplývá, že právě  úsek silnice mezi Děčínem a Benešovem nad Ploučnicí je veden sedmi sesuvnými  územími. Ty  tvoří prakticky souvislý sesuvný celek, kterému by se při plánování stavby mělo vyhnout. V některých úsecích jsou navíc plánované zářezy hloubky až 14 m či naopak náspy až 15 m vysoké.

V roce 2014 tak byla prověřována další možnost. Zda lépe nevyužít připravovanou Folknářskou spojku (obchvat ul. Kamenická, Děčín) a dále pak nepokračovat přeložkou a obchvaty Markvartic směrem k Manušicím. Studie však tuto variantu vedení trasy vyhodnotila sice jako levnější, avšak jako delší a tedy méně ekonomicky výhodnou pro vozidla, stát. – studie zde

Schéma homogenních úseků S3a.dgn

V roce 2015 pak proběhla studie tzv. Dopravního modelu Českolipska. Tedy o kolik se kde změní zatížení silnic při realizaci různých liniových staveb na Českolipsku zde.

Další zásadní problém „Manušické spojky“ je přírodní rozmanitost. Tato silnice má vést Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří, na okraji evropsky významných (chráněných) lokalit, na „dohled“ od NP České Švýcarsko.  Proto v roce 2016 došlo k vyhodnocení ekologických střetů „Manušické spojky“ tzv. „od stolu“ zde  a v roce 2017 byl zpracován biologický terénní průzkum zde. Ten potvrdil (i proti jiným plánovaným silnicím) výjimečnou rozmanitost zdejší přírody. Stavbou má být zasaženo např.  27 rostlin a 25 druhů obratlovců zařazených do červené knihy ohrožených druhů.  Dále i velké množství chráněných motýlů a brouků.

Na začátku roku 2019 pak byly zpracovány dvě souhrnné studie k „Manušické spojkce“ mapa a to pro úsek Děčín – Benešov nad Ploučnicí zde a úsek Benešov nad Ploučnicí – Manušice zde. Pro první část trasy  Děčín – Benešov nad Ploučnicí studie navrhuje ještě dodatečné zmapování rizikových sesuvných lokalit a úpravu trasy. Pro část Benešov nad Ploučnicí – Manušice pak navrhuje vyčkat výsledku nového procesu EIA.  Neboť dřívější posouzení vlivu na životní prostředí, dle mírnějšího zákona, již pozbylo platnosti.

18.07.2019 byla za částku 1,6 mil. Kč uzavřena smlouva na zpracovatele nového projednání vlivu stavby na životní prostředí tzv. EIA zde. Toto projednání musí být započato  do 20.12.2019.  Pokud by vše šlo podle plánu, pak by byla nová silnice stála 3,5 mld. a byla uvedena do provozu za 14 let. V roce 2033.

Naše shrnutí:  Propojit dvě sousední krajská města lepší silnicí je správný záměr. Ten však naráží na řadu problémů, které se mohou ukázat jako určující.  Předně je otázkou zda je možné v době, kdy dochází k překotnému vymírání druhů rostlin a živočichů negativně ovlivnit více než 60 těch nejohroženějších  a to právě v území, které bylo vymezeno pro jejich ochranu. Dále zda návrh trasování, který vychází převážně pouze z rešerší dostupných geologických poznatků, bez provedení potřebných průzkumných vrtů, může být vůbec realizován. (Jedna geologická zpráva navrhuje změnu trasy, druhá hodnotí trasu jako mírně rizikovou a závěrečná zpráva navrhuje další průzkum. – Bohužel však k určení rizikovosti nebyla ani použita metodika České geologické služby, k rizikovosti a nákladnosti liniových staveb v sesuvných území. zde) Konečně samotnou stavbu v úseku Benešov nad Ploučnicí – Manušice nelze etapizovat a i mj. proto má samotná výstavba trvat 5 let.

Na jeden stavební záměr je těch problémů více než dost. Kdy jen stěží si lze přestavit, že se žádná další komplikace ještě nepřibyde a jistě bude mít stát vždy zásobu méně kontroverzních projektů vhodných k realizaci.

ps. veškeré studie je možné stáhnout zde a doplněk zde a metodika ČGS zde

 

Přivaděč 2019

Po vrácení dokumentace EIA KÚÚK (posouzení vlivu variant na složky ŽP) bylo ŘSD zvažováno u jakých variant bude proveden předběžný geologický průzkum. Tedy zda některá z variant nebude z ekonomických důvodů posuzování vyřazena.

Nyní bylo rozhodnuto o provedení předběžného geologického průzkumu pro všechny 3 posuzované varianty přeložky (Zelená, Chrochvická, Pastýřská), včetně hydrogeologického posouzení tak, aby mohy být v rámci přepracované dokumentace vyhodnoceny a porovnány jednotlivé varianty mezi sebou i z tohoto hlediska. Aktuálně je připravováno zadání pro výběr zpracovatele projektu průzkumu. Na základě projektu, který definuje samotný rozsah a provedení průzkumu, následně proběhne výběrové řízení na zpracovatele samotného průzkumu.

ŘSD by rádo tento proces stihlo do roka a půl. Limitem je však termín únor 2022, kdy dosavadní proces posouzení variant na ŽP by pozbyl platnosti.

Zamítnutý jez Děčín. (2x dopis z EU)

Každá větší stavba v EU, USA a dalších vyspělých i rozvojových zemích musí projít procesem posouzení vlivu na životního prostředí tzv. EIA.  Tímto procesem musí projít i záměr výstavby jezu v Děčíně, zvláště pak, pokud záměr má být realizován v evropsky významné a tedy chráněné lokalitě, jako jsou Labské pískovce.

Příznivci výstavby přesvědčili vládu, která konstatovala, že větším zájmem státu je výstavba jezu. Příroda musí ustoupit. Nepříznivé vlivy výstavby se budou kompenzovat v jiných částech země. Vláda nařídila Národnímu parku České Švýcarsko, aby určil místa, kde kompenzace se budou realizovat.

NP oslovil všechny významné univerzity v ČR. Ty se však shodly, že porušení přírody nelze v ČR jinde kompenzovat. Labe je jediná nespoutaná větší řeka v naší zemi. Studie ke stažení:  zde

Ministr životního prostředí Richard Brabec a premiér Andrej Babiš pak oslovili komisaře (ekvivalent ministra) životního prostředí, námořní záležitosti a rybolovu Karmenu Vellu i předsedu Evropské komise (ekvivalent premiéra) Jean Claude Junckera s tím, zda nemohou být kompenzace nepříznivých vlivů stavby na životní prostředí realizovány v jiném státě.

Karmenu Vella odpověděl, že se již vyjádřil pan Juncker a že doporučuje dokončit vyhlášení všech evropsky významných lokalit: vyjádření zde

Jan Claude Juncker sdělil, že to možné není, doporučil hledat kompenzace na území  našho státu a také vybídl dokončit vyhlášení všech evropsky významných lokalit: vyjádření zde

V tuto chvíli existují v zásadě dvě možnosti. První je nechat proběhnout proces EIA a v případě velmi pravděpodobného zamítavého stanoviska napadnout erudici posudků, které tvrdí že nepříznivé vlivy výstavby jezu není možné v ČR kompenzovat. Ale vzhledem k tomu, že by žalobu muselo podat jedno ministerstvo vůči druhému a u soudu doložit, že všechny univerzity v ČR se mýlily, je tento postup velmi málo pravděpodobný.  Druhou možností je rozvíjet v ČR převážně osobní lodní dopravu. Toto zadání již Ředitelství vodních cest začalo rozpracovávat.

Sesuv půdy v Děčíně vyhnal obyvatele z domu a ohrožuje variantu přivaděče

V pátekt 05.04.2019 v ul. Hraniční, Děčíně – Popovicích došlo k sesuvu půdy. Pravděpodobně při výkopových pracích pro základy domu se aktivoval dílčí sesuv. Přitom byla porušena silnice do Krásného Studence a popraskal dům nad silnicí. Konkrétně byla poškozena jeho podlaha, nosná zeď i překlady.
Obyvatelé dostali na jeden den zákaz  vstupu do obydlí. Okamžitými stabilizačními opatřeními se pohyby podloží prozatím podařilo zastavit.  Nyní je vypracováván plán stabilizace území.

 celkový pohledPrasklina 2x šířky mince

Již v roce 1914 území údolí Chrochvického potoka postihl mohutný sesuv. 

A v roce 1932 byl realizován projekt částečné sanace svahu zde

Avšak po úbočí svahu je v současnosti plánována jedna z možných tras dálničního přivaděče Děčín. Tato trasa má procházet deseti sesuvnými územími totožnými jako na D8 viz. zde (což je dle našeho názoru utopistická vize, ale o tom podrobněji, až jindy)

Projekty k hlasování Děčín 2019

Děčín se i v roce 2019 zapojil do tzv. Participačního rozpočtu. Občané tak mohli  sami navrhnout konkrétní vylepšení města. V červnu dojde k hlasování (lze udělit kladné i záporné hlasy) a nejúspěšnější návrhy pak spolu s navrhovatelem realizuje samotné město. Každý z návrhů tak může obdržet až 500 tis. Kč, kdy na celý projekt je vyčleněna částka 5 mil. Kč.

 Všechny projekty:    zde

 

Děčínské fórum pak tento rok podalo návrh Děčínského koláče – více o něm se dozvíte v reportáži Českého rozhlasu (po kliknutí na fotku)

Úklid břehů řeky Labe VI. – s minikoníkem

V sobotu 06.dubna 2019 proběhne v Děčíně již VI. ročník úklidů břehů řeky Labe, tento rok s minikoníkem. Sraz je v 09.00 hod na parkovišti  u restaurace Kocanda, ulice Polabí, Děčín. Půjdeme uklízet pravou stranu až pod zámek.
fcb událost zde  nebo na webu Uklidme česko zde

videopozvánka na YouTube:  

Můžete se přidat i ke kolegům z organizace „Společně“. Ti budou ve stejný den uklízet levou stranu břehu. Sraz v 09.00 hodin na Předmostí.

Tento rok nám bude pomáhat minikoník, vlatně miniklisnička Amber. Závěrem na každého čekají symbolické medaile a drobné občerstvení v restauraci Kocanda.

Mapa úklidu

Amber

Akci pořádá Děčínské fórum spolu se ZŠ Březová

za podpory Dr. Sofie Wernerové, Střediska městských služeb Děčín a Hotelu a restaurace Kocanda

Těšíme se na setkání !

Změna klimatu_i v Děčíně dojde k výraznému zvýšení teplot

Výzkumem projevů a dopadů změny klimatu v podmínkách ČR se doposud nejpo-drobněji věnovaly projekty „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“ a „Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR“. Vývoj klimatu a jeho změny byly zhodnoceny především na základě dvou hlavních indikátorů, a to teploty vzduchu a srážkových úhrnů. Projekt se dále věnoval aktualizaci regionálních scénářů vývoje klimatu na území ČR pro období v časových horizontech 2010 – 2039, 2040 – 2069 a 2070 – 2099. Dle výstupů tohoto projektu lze z hlediska vývoje teploty vzduchu podle předpo-vědních scénářů očekávat postupný nárůst průměrné teploty vzduchu, a to ve všech sledova-ných obdobích (viz Obr. 6 a Tab. 20).

Obr. 6 Predikované průměrné roční teploty vzduchu (°C) na území ČR za r. 1961 – 2099

V prvním předpovědním období (2010-2039) se teplota zvýší o cca 1 °C, zvýšení teplot bude relativně málo proměnlivé v prostoru. V dalším období (2040 – 2069) se předpo-kládá výraznější oteplení, a to o 2,7 °C v létě a 1,8 °C v zimě. Oteplení se bude více lišit v závislosti na lokalitě. V posledním období (2070 – 2099) bude dosahovat oteplení v létě 4 °C a v zimě 2,8 °C. Z hlediska prostorového rozložení teplot lze nadále očekávat, že nejvyšší teploty budou v oblasti jižní a střední Moravy, Ostravské pánvi a v Polabí, ke zvýšení teploty však dojde na území celé ČR bez výrazných rozdílů.Tab. 20

Tab. 20 Změny sezónních průměrů teplot pro scénářová období                               

V rámci modelovaného vývoje teploty vzduchu lze dle předpovědních scénářů oče-kávat výraznější změnu v případě extrémních teplot. Postupně se bude navyšovat počet let-ních (ze 45 na 91) a tropických dní (z 8 na 31), objeví se dnes velmi výjimečné tropické noci. Významně poklesne počet mrazových (ze 112 na 69) a ledových dní (z 30 na 8) a prakticky se přestanou vyskytovat arktické dny. Výskyt těchto dní s mezními hodnotami se bude měnit v rámci ČR v závislosti na lokalitě.

Z hlediska vývoje úhrnů srážek není předpovídaný trend tak jednoznačný jako v pří-padě teploty vzduchu. Množství srážek bude pravděpodobně v průběhu jednotlivých let kolísat a ke konci předpovědního období se předpokládá mírný pokles (viz níže Obr. 7 a Tab. 21.).

Obr. 7 Predikované průměrné roční srážkové úhrny na území ČR (mm) za r. 1961 – 2099

 V prvním období (2010 –2039) je v zimě na většině území ČR simulován pokles bu-doucích srážek (v závislosti na lokalitě do 20 %), na jaře jejich zvýšení (od 2 do 16 %), v létě a zejména na podzim se situace liší v různých částech území ČR. Na podzim dojde na několika místech ČR ke slabému poklesu o několik procent, jinde zvýšení až o 20 – 26 %, v létě pře-vládá slabý pokles, místy (např. západní Čechy) naopak zvýšení až o 10 %. Zároveň je patrná výrazná prostorová proměnlivost. Pro období 2040 – 2069 je charakteristický pokles srážek v zimě (Krkonoše, Českomoravská vrchovina, Beskydy až o 20 %) a zvýšení na podzim. V letním období začíná dominovat pokles srážek na celém území. Tento trend je ještě výraznější v období 2070 – 2099, zatímco pokles zimních srážek je oproti předchozímu období menší.

Tab. 21 Změna dlouhodobých sezónních srážkových úhrnů ve scénářových obdobích

Se změnou klimatu se předpokládá i častější výskyt extrémních jevů v podobě příva-lových dešťů nebo naopak bezesrážkových období. Výrazné srážkové situace jsou však ob-tížně předpověditelné. Scénáře předpokládají nárůst počtu dní v bezesrážkovém období v průběhu celého roku a napříč jednotlivými vertikálními pásmy.

Regionální a sezónní rozdíly v trendu základních charakteristik vývoje klimatu (teplota vzduchu a úhrny srážek) jsou patrné z následujících mapek (viz Obr. 8).       

Z předpovědních modelů vyplývá, že v zájmovém území Děčína lze oproti zbytku ČR očekávat spíše mírnější dopady. Dle výsledků studie  v lokalitě Děčína lze očekávat nárůst průměrné teploty vzduchu v prvním období (2010 – 2039) cca o 0,7 – 1 °C, mírnější nárůst oproti zbytku ČR je patrný zejména v letním období. Celkové množství průměrných srážkových úhrnů za rok se ve sledované lokalitě z dlouhodobého hlediska příliš nezmění, lze však očekávat nárůst srážek v podzimní části roku a pokles srážek zimních (obojí cca o 10 %). Pro další dvě období (2040 – 2069) a (2070 – 2099) je predikován nárůst teplot nejprve cca o 1,8 – 2,5 a následně cca o 2,5 – 3,3 s tím, že výraznější nárůsty je nutno očekávat v jarní a letní části roku. Pro srážky je v dalším období (2040 – 2069) predikován mírný nárůst o 10 % v jarní části, poněkud výraznější (o 20 %) na podzim a pokles o 10 % v zimě, v posledním období pak mírný pokles v letní části a mírný nárůst v podzimní části roku (obojí o 10 %)
/ zdroj: dokumentace EIA: zde /

Vybíráte nejhůře hodnocenou variantu ze všech – Otevřený dopis zastupitelům města Děčín k jednání 31.01.2019

Ve čtvrtek 31.1. od 13 hod – jako bod č. 14  ve Společnském domě střelnice bude projednán materiál doporučující výstavbu dálničního přivaděče ve variantě „Chrochvická“ viz.: zde

– OTEVŘENÝ DOPIS DF –

Vážený zastupiteli, předně chceme vyslovit rozčarování nad „kvalitou“ materiálu, dle kterého máte rozhodnout o tak důležité věci, která v budoucnu ovlivní desetitisíce občanů. Jak kladným, ale i velmi záporným způsobem. – Text materiálu, je zcela nepřehledný, nesrozumitelný a neúplný.  Jsou v něm vynechány podstatné informace, které by byly sto vyvolat otázky k předkládanému návrhu.

Například hned v druhé větě důvodové zprávy je informace neúplná. Je zde konstatováno: „Pro tento záměr proběhl v letech 2004 – 2008 již jeden proces EIA, ale s negativním výsledkem.“  Prosím srovnejte, jak by tato informace zněla, pokud by byla úplná: „Pro tento záměr proběhl v letech 2004 – 2008 již jeden proces EIA, ale s negativním výsledkem pro variantu Chrochvickou označenou V4, později VA a stejně i negativním výsledkem pro variantu VB  po železniční trati tzv. kozí dráze.“  O tom, že varianta, pro kterou máte dát kladné stanovisko byla Ministerstvem životního prostředí, již v roce 2008 vyhodnocena, že má neakceptovatelně příliš velký negativní vliv na obyvatelstvo a přírodu jste se z tohoto materiálu nedozvěděli.

Následně Vám předkládaný materiál vybírá a podrobně rozebírá „drobnosti“ z průběhu procesu EIA, aby na úplný závěr, bez jakéhokoliv komentáře, předloží bez souvislostí nesrozumitelné  vyjádření Krajského úřadu. (Prosím za povšimnutí, že rozhodnutí rady z kterého vychází Vám předkládaný materiál je z 15.01.2019, avšak rozhodnutí Krajského úřadu je z 21.01.2019.  Vám předkládaný materiál tedy vznikl „za procesu“, aniž by znal závěrečné hodnocení argumentů EIA tzv. posudku).  V materiálu jsou uvedeny některá dílčí tvrzení, avšak bez souvislostí, kdy není zřejmé a jakým způsobem byly tyto dílčí tvrzení vybírány (zvláště za situace, že po 21.01.2019 jsou  již bezpředmětná.)  Je také s podivem, že absentuje srovnávací tabulka jednotlivých variant, tak jak ji v závěru předložilo samotné ŘSD (nižší ohodnocení je lepší):

 

Pokud by tabulka byla ještě s komentářem, pak byste se ještě dozvěděli, že rozpětí udělených bodů je 17-51, což je 34 hodnotících bodů. Varianta Zelená je tak hodnocena ještě méně než v ¼ a to pouze s osmi negativními body od naprosto ideálního stavu. Naproti tomu varianta Pastýřská se svými 20,5 zápornými body je již za polovinou škály a pouze 13,5 bodů od úplně nejhoršího možného hodnocení. A varianta Chrochvická se svými 22,5 zápornými body je dle zpracovatele dokonce jen 11,5 bodu od úplně nejhoršího možného hodnocení.  

Situace k dnešnímu dni je tedy taková, že ŘSD musí mnohem podrobněji prozkoumat geologické poměry (např. ve variantě Chrochvické je 10 sesuvných území, některé aktivní),  dále musí více prozkoumat hydrologii a přírodní rozmanitost území. Ještě musí materiál předložit tak, že varianta Zelená (Malšovická) bude v jediném problémovém bodě realizovatelná.

Na základě předloženého materiálu do zastupitelstva, se nelze kvalifikovaně rozhodnout. Zvláště za situace, že ze se např. z materiálu nedozvíte, že varianta Chrochvická záporným způsobem ovlivní 14.583 osob (aktuální stav 17.755), což je 87! budov ve dne a 82! budov v noci, kdy u některých domů se jedná o panelovou zástavbu s třemi a více vchody (rušení,  špatný spánek, zdravotní potíže).  U některých domů pak nelze dodržet zákonné hygienické limity imisí hluku, ale i zplodin.

Závěrem lze shrnout, že rozhodnutí, která ovlivní proces výběru varianty přivaděče musí být činěna uvážlivě, s rozmyslem. Po náležitém prodiskutování a podrobného zvážení argumentů pro a proti, např. při semináři, pracovní skupině.  Kdy jseme připraveni spolu s dalšími partnery ze státní správy (AOPK, NPČS) a samosprávy okolních obcí (jejichž vyjádření máme) nabídnout městu Děčín participaci na hledání nelehkého rozhodnutí.  Může to být varianta nejméně problematická, nebo jiná, doposud podrobněji nehodnocená (např. máme i písemné vyjádření ŘSD, že za některých okolností mohou, ač neradi, zvážit variantu podél Labe).

S žádostí o přehodnocení návrhu usnesení zastupitelstva jsme se obrátili i na radu města Děčína, kdy v tuto chvíli máme od některých členů příslib zvážení úpravy návrhu textu usnesení, tak že nebude preferovat variantu Chrochvickou.  / Rada zatím nerozhodla.

MOC bychom si přáli, pokud by Děčín byl jako dosud znám spoluprací, racionálními řešeními. A jseme připraveni na tom spolupracovat. Budeme moc rádi, pokud to bude i s Vámi.