Pane primátore ztrácíte podporu vlastní strany. – Pojďme začít znovu a lépe.

Dnes v neděli 17.02.2019 probíhá sjezd vedení stany ANO, kdy prvním z příspěvků byl projev pana premiéra Babiše. Ten ve svém projevu hodnotil záměry vedení v další době, avšak v čase 43 min zmínil i špatné praktiky v krajích a okresech. Jako nelibý příklad uvedl papalášské praktiky, drahá auta, superby s primátorskými značkami. – Není to dobrá situace, kdy je Děčín, či jeho představitel veřejně pranýřován jako špatný příklad.

 

Pan primátor Hrouda je nám znám jako pracovitý člověk s tahem na branku, co má rád rychlá řešení. Však takové výhody se uplatňují zejména v podnikatelském sektoru. Pro vedení města je důležitá i schopnost naslouchat, vnímat, diskutovat a přesvědčit argumenty. A takové vlastnosti se z našeho města poslední dobou vytrácí.

Vzpomeňme velmi nízkou účast opozice ve výborech. Nezřízení zákonných komisí města, přesouvání začátků zastupitelstev do nepříznivých časů pro občany. To není směr, kterým by se město mělo ubírat. Proto navrhujeme:

  • Zvažte doplnění výborů o větší účast opozice (tak aby bylo zřejmé, že např. kontrolní výbor bude transparentně plnit svou úlohu)
  • Zákonným způsobem zřiďte komise města a tyto udělejte veřejně přístupné pro občany
  • Ve Zpravodaji města vyčleňte i prostor na vyjádření k aktuálním tématům pro lídry ostatních stran (jak je tomu u krajského zpravodaje-Listech Ústeckého kraje)
  • Zachovejte začátek zastupitelstva na 15 hodinu, tak aby se občané mohli vyjádřit k projednávaným záležitostem
  • Zřiďte prostor, kde by byly představovány záměry města např. opravy, revitalizace, práce architekta města
  • Vnímejte. Posouvejte město k větší přívětivosti a otevřenosti.

Díky Vám i ostatním členům rady, že se nad možným směřováním Děčína znovu zamyslíte. – Držíme Vám, ale vlastně nám všem palce. Ať je znovu Děčín příkladný nejen pro celý kraj, ale i celou republiku.

Změna klimatu_i v Děčíně dojde k výraznému zvýšení teplot

Výzkumem projevů a dopadů změny klimatu v podmínkách ČR se doposud nejpo-drobněji věnovaly projekty „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“ a „Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR“. Vývoj klimatu a jeho změny byly zhodnoceny především na základě dvou hlavních indikátorů, a to teploty vzduchu a srážkových úhrnů. Projekt se dále věnoval aktualizaci regionálních scénářů vývoje klimatu na území ČR pro období v časových horizontech 2010 – 2039, 2040 – 2069 a 2070 – 2099. Dle výstupů tohoto projektu lze z hlediska vývoje teploty vzduchu podle předpo-vědních scénářů očekávat postupný nárůst průměrné teploty vzduchu, a to ve všech sledova-ných obdobích (viz Obr. 6 a Tab. 20).

Obr. 6 Predikované průměrné roční teploty vzduchu (°C) na území ČR za r. 1961 – 2099

V prvním předpovědním období (2010-2039) se teplota zvýší o cca 1 °C, zvýšení teplot bude relativně málo proměnlivé v prostoru. V dalším období (2040 – 2069) se předpo-kládá výraznější oteplení, a to o 2,7 °C v létě a 1,8 °C v zimě. Oteplení se bude více lišit v závislosti na lokalitě. V posledním období (2070 – 2099) bude dosahovat oteplení v létě 4 °C a v zimě 2,8 °C. Z hlediska prostorového rozložení teplot lze nadále očekávat, že nejvyšší teploty budou v oblasti jižní a střední Moravy, Ostravské pánvi a v Polabí, ke zvýšení teploty však dojde na území celé ČR bez výrazných rozdílů.Tab. 20

Tab. 20 Změny sezónních průměrů teplot pro scénářová období                               

V rámci modelovaného vývoje teploty vzduchu lze dle předpovědních scénářů oče-kávat výraznější změnu v případě extrémních teplot. Postupně se bude navyšovat počet let-ních (ze 45 na 91) a tropických dní (z 8 na 31), objeví se dnes velmi výjimečné tropické noci. Významně poklesne počet mrazových (ze 112 na 69) a ledových dní (z 30 na 8) a prakticky se přestanou vyskytovat arktické dny. Výskyt těchto dní s mezními hodnotami se bude měnit v rámci ČR v závislosti na lokalitě.

Z hlediska vývoje úhrnů srážek není předpovídaný trend tak jednoznačný jako v pří-padě teploty vzduchu. Množství srážek bude pravděpodobně v průběhu jednotlivých let kolísat a ke konci předpovědního období se předpokládá mírný pokles (viz níže Obr. 7 a Tab. 21.).

Obr. 7 Predikované průměrné roční srážkové úhrny na území ČR (mm) za r. 1961 – 2099

 V prvním období (2010 –2039) je v zimě na většině území ČR simulován pokles bu-doucích srážek (v závislosti na lokalitě do 20 %), na jaře jejich zvýšení (od 2 do 16 %), v létě a zejména na podzim se situace liší v různých částech území ČR. Na podzim dojde na několika místech ČR ke slabému poklesu o několik procent, jinde zvýšení až o 20 – 26 %, v létě pře-vládá slabý pokles, místy (např. západní Čechy) naopak zvýšení až o 10 %. Zároveň je patrná výrazná prostorová proměnlivost. Pro období 2040 – 2069 je charakteristický pokles srážek v zimě (Krkonoše, Českomoravská vrchovina, Beskydy až o 20 %) a zvýšení na podzim. V letním období začíná dominovat pokles srážek na celém území. Tento trend je ještě výraznější v období 2070 – 2099, zatímco pokles zimních srážek je oproti předchozímu období menší.

Tab. 21 Změna dlouhodobých sezónních srážkových úhrnů ve scénářových obdobích

Se změnou klimatu se předpokládá i častější výskyt extrémních jevů v podobě příva-lových dešťů nebo naopak bezesrážkových období. Výrazné srážkové situace jsou však ob-tížně předpověditelné. Scénáře předpokládají nárůst počtu dní v bezesrážkovém období v průběhu celého roku a napříč jednotlivými vertikálními pásmy.

Regionální a sezónní rozdíly v trendu základních charakteristik vývoje klimatu (teplota vzduchu a úhrny srážek) jsou patrné z následujících mapek (viz Obr. 8).       

Z předpovědních modelů vyplývá, že v zájmovém území Děčína lze oproti zbytku ČR očekávat spíše mírnější dopady. Dle výsledků studie  v lokalitě Děčína lze očekávat nárůst průměrné teploty vzduchu v prvním období (2010 – 2039) cca o 0,7 – 1 °C, mírnější nárůst oproti zbytku ČR je patrný zejména v letním období. Celkové množství průměrných srážkových úhrnů za rok se ve sledované lokalitě z dlouhodobého hlediska příliš nezmění, lze však očekávat nárůst srážek v podzimní části roku a pokles srážek zimních (obojí cca o 10 %). Pro další dvě období (2040 – 2069) a (2070 – 2099) je predikován nárůst teplot nejprve cca o 1,8 – 2,5 a následně cca o 2,5 – 3,3 s tím, že výraznější nárůsty je nutno očekávat v jarní a letní části roku. Pro srážky je v dalším období (2040 – 2069) predikován mírný nárůst o 10 % v jarní části, poněkud výraznější (o 20 %) na podzim a pokles o 10 % v zimě, v posledním období pak mírný pokles v letní části a mírný nárůst v podzimní části roku (obojí o 10 %)
/ zdroj: dokumentace EIA: zde /